Rozhovor s Matějem Kourkem

Dorostenci mají za sebou podzimní část soutěže, přinášíme tak rozhovor s kapitánem Matějem Kourkem.

Byl jsi již podruhé zvolen kapitánem, věřil sis na znovuzvolení?

Tak z jedné strany jo, ale zase z té druhé jsem věděl, že je v týmu trenér mladších žáků Jindra Špás, a tak jsem spíš čekal jak to dopadne. Navíc Jindra je skvělej hráč s charakterem a spoluhráči ho berou a taky proto bylo to hlasování tak vyrovnaný.

Z dorostu odešel ročník 2002, přišli hráči ročníku 2006. Cítíš že tým pracuje jinak, nebo to je podobné?

Je to jiný. Odešli nám důležité opory jako Radek Filipi, Tomáš Mojžíšek, Tomáš Novotný atd. Ale zase přišli noví hráči, kteří mě mile překvapili svým nasazením do zápasů a se svým přístupem zatímco u hráčů narozených 2002 jsem tu radost z toho, že si můžou zahrát nebo že alespoň chtějí hrát, nezaznamenal. Takže ten tým se teď chová jinak, víc maká, za což já jsem nesmírně rád.

Po podzimní části sezony jste čtvrtí, jak to hodnotíš?

Když se podívám, kde jsme byli skončili v minulý sezoně, je to super. Když ale vidím, s kým jsme hráli a kdo nás čeká za soupeře, zas tak světoborné to není, přesto jsem rád, že jsme ty čtyři výhry získali.

Je něco v čem myslíš že jste lepší než protihráči?

Že hrajeme jako tým. Jeden za všechny a všichni za jednoho. Jsme takoví pardubičtí mušketýři.

Na čem je třeba zapracovat, aby jste se posunuli v tabulce výše?

Určitě fyzička a samozřejmě je potřeba pořád makat minimálně na 100%. A chtělo by to zlepšit produktivitu střelby, protože když se podívám na naše skóre, je to k zamyšlení.

Otázka na závěr. Jsi zároveň rozhodčí, jaké to je koukat na zápasy z druhé strany?

Je to obtížnější než hrát, protože jakékoli tvoje rozhodnutí může ovlivnit zápas a máš pár milisekund na to, aby ses rozhodl, co v tu chvíli máš udělat. Zároveň když hraju, vidím ty zákroky a fauly a tak si čím dál víc stěžuju na výkony rozhodčích i když vím, že je to těžká práce